Den 25. října 2026 tak, jak jej dějepisné knihy popíší 25. října 2036.

V říjnu 2026 změnil tlak ve válce na Ukrajině směr. Do poloviny měsíce USA zmírnily sankce na ruskou naftu a upustily od hlavních opatření nového sankčního zákona, a prezident Trump prohlásil: „Myslím, že je čas, aby Ukrajina dostala nového prezidenta.“^1,2,3,4,5,6 „Energetické příměří“, které vyhlásil 11. října, nezastavilo ruské útoky na ukrajinská energetická zařízení.^7,8

Poté, co se zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff 21. října setkal s Vladimirem Putinem, Kreml oznámil, že Rusko je ochotno v listopadu obnovit třístranná jednání s USA a Ukrajinou; prezident Zelenskyj to podpořil.^9,10,11,12 Během několika hodin zasáhly ruské rakety a drony Kyjev a další oblasti a podle ukrajinských představitelů zabily nejméně čtyři lidi.^10,13,14,15 Dne 23. října oznámil Bílý dům příměří pouze pro Ruskem okupované město Olešky, aby tam mohla proudit pomoc a civilisté mohli odejít; Rusko a Ukrajina poté uvedly, že začne 27. října.^16,17,18,19

Moskva si z toho vzala ponaučení, které určilo zbytek desetiletí: bojuj dál a ústupky přijdou.

Dne 10. října 2025 vstoupilo v Gaze v platnost příměří.^1,3 Přesto bylo od té doby do 20. října 2026 zabito více než 1 500 Palestinců, uvádí ministerstvo zdravotnictví v Gaze, kterou ovládá Hamás; podle jeho bilance zahynulo od útoku Hamásu ze 7. října 2023 více než 74 000 lidí.^2,3,4,5,6 Dne 23. října, poté co ozbrojenci zabili u Hebronu dva izraelské vojáky, nařídil premiér Benjamin Netanjahu armádě připravit úplné uzavření okupovaného Západního břehu a pohrozil tam rozsáhlou ofenzivou. Následujícího dne zahájily izraelské jednotky v Hebronu operaci: uzavřely město, bouraly budovy a vyháněly rodiny z jejich domovů.^7,8,9,10,11

Obnova nikdy nezačala, protože nikdo nechtěl platit za něco, co může být znovu zničeno, a bez politického řešení sílila radikalizace na obou stranách.

Dne 9. října 2026, několik hodin poté, co bývalá soudkyně Mezinárodního trestního soudu Navi Pillayová získala Nobelovu cenu míru, uvalila Trumpova administrativa sankce na samotný soud, s šestiměsíční přechodnou lhůtou pro mnoho transakcí. Ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil: „Buď ICC skončí se svými hrozbami, nebo my skončíme s ICC.“^1,2,3,4,5 Dne 22. října udělil Evropský parlament svou Sacharovovu cenu soudu a jeho zaměstnancům.^10,11,12

V dějepisných knihách roku 2036 je verdikt tvrdý: ceny soud neochránily. Trump už 22. září 2026 na Valném shromáždění OSN vyzval členské státy, aby z této „zvůlí ovládané instituce okamžitě vystoupily“.^6,7 Následující den Nauru oznámilo, že ze soudu vystoupí.^8,9 Když v dubnu 2027 přechodné období skončilo, banky a dodavatelé se stáhli a soud byl z velké části ochromen.

Tím zmizelo poslední místo, kde mohli být vůdci pohnáni k odpovědnosti za válečné zločiny. Co to znamenalo, je vidět na Súdánu (§ 4.1).

Po americko-izraelských úderech na Írán 28. února 2026 Írán uzavřel Hormuzský průliv; od 13. dubna USA blokovaly íránské přístavy.^1,2,3,4 V červenci, po útocích na obchodní lodě, prohlásil Trump dočasné příměří za ukončené.^5,6 Dne 20. října podle íránské státní televize íránský šéf bezpečnosti prohlásil, že žádný obohacený uran zemi neopustí, a vyloučil jednání s USA, dokud nebudou splněny íránské podmínky.^7,8 Následujícího dne USA uvalily sankce na firmy, které podle nich pomáhaly íránské „stínové flotile“ ropných tankerů. Dne 23. října zakončila ropa Brent obchodování na téměř 117 dolarech za barel, na nejvyšší úrovni za několik měsíců.^9,10,11,12 Íránské revoluční gardy pohrozily útoky na americké základny, pokud USA budou dál doprovázet lodě průlivem, a USA začaly snižovat počet zaměstnanců velvyslanectví v regionu poté, co zpravodajská zpráva varovala, že Írán zesílil snahy zaměřit se na americký personál.^13,14,15,16

Vlády dotovaly fosilní paliva, aby předešly nepokojům, a rok co rok odkládaly energetickou transformaci (§ 5.1).

Mezinárodní měnový fond (MMF) 13. října 2026 předpověděl pro rok 2026 světový hospodářský růst 3,1 procenta a světovou inflaci 4,7 procenta. Prognóza předpokládala, že se přeprava ropy a plynu Hormuzským průlivem obnoví do března 2027.^1,2 Neobnovila se a inflace zůstala vysoká.

MMF rovněž zjistil, že pouhých 32 ekonomik se podílelo na 95 procentech celosvětového růstu, zatímco v dubnu jich bylo 54. Varoval před korekcí na akciových trzích spojenou s umělou inteligencí, rostoucími výnosy státních dluhopisů a vysokým veřejným dluhem.^1,2 Podle MMF vydávaly země s nízkými příjmy na splácení dluhů 14 procent svých vládních příjmů, oproti 6 procentům o deset let dříve.^3,4 Varování se naplnila: tržní korekce zasáhla důchody a zadlužené vlády nemohly zasáhnout.

Dne 26. října 2025 dobyla milice RSF súdánské město El Fašír; o několik dní později IPC, mezinárodní systém klasifikace hladu, potvrdil hladomor tam i v Kadugli.^1,2,3,4,5 Dne 12. října 2026 IPC varoval před rostoucím rizikem hladomoru v Dárfúru a Kordofánu, které pohání válka, vysídlování a sucho.^6,7 Během prvních tří týdnů října 2026 zabily útoky dronů podle úřadu OSN pro lidská práva nejméně 306 lidí. Dne 19. října zabil útok dronu na trh v Abyei, oblasti, o kterou se přou Súdán a Jižní Súdán, nejméně 153 lidí, uvedli místní představitelé, kteří z něj obvinili súdánskou armádu.^8,9,12,13 Dne 21. října vyzvalo 22 zemí na setkání v Ženevě vnější mocnosti, aby přestaly dodávat drony, bojovníky a peníze válčícím stranám v Súdánu, příměří však dohodnuto nebylo.^10,11

Protože byl ve stejné době škrcen Mezinárodní trestní soud (§ 2.1), nikdo nebyl postaven před soud za vyhladovění celých měst. Dějepisné knihy roku 2036 označují Súdán za krizi, kterou svět sledoval a dopustil.

Světový potravinový program OSN odhadoval, že v roce 2026 bude 318 milionů lidí čelit hladu na úrovni krize nebo horšímu, a uvedl, že kvůli škrtům ve financování bude moci pomoci jen zhruba třetině z nich. USA, největší dárce, i další své pomoci omezily.^1,2,3

Co to znamenalo, se ukázalo v Gaze (§ 1.2). Dne 19. října 2026 WFP oznámil, že kvůli nedostatku financí tam snižuje potravinovou pomoc zhruba o třetinu, takže 500 000 lidí zůstane bez měsíční podpory.^7,8,9

Bohaté země přesouvaly ještě více peněz do obrany a energetiky (§ 1.1, § 3.1) a ti, kdo zůstali bez pomoci, se vydávali na cestu. Na začátku října 2026 se u pobřeží Džibutska převrhl přeplněný člun s migranty mířící do Jemenu; zahynulo nejméně 139 lidí, z toho 15 dětí, podle migrační agentury OSN IOM.^4,5,6

V květnu 2026 vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) epidemii eboly na východě Konga, způsobenou kmenem Bundibugyo, za globální zdravotní stav nouze. Pro tento kmen neexistuje schválená vakcína ani léčba.^1,2,3 novéKoncem října začala v Kongu zkouška kandidátních vakcín proti němu.^22,23 Do 21. října zaznamenalo Kongo podle WHO a americké agentury CDC více než 9 700 potvrzených nákaz a téměř 4 700 úmrtí: jde o druhou největší epidemii eboly v historii záznamů. Rozšířila se také do Keni a předtím do Ugandy; dne 20. října se Nigérie stala pátou zemí, kde byla zjištěna, a o dva dny později ji WHO označila za regionální problém.^{4,5,6,12,13,14,15,18,19,20,21,22}

novéUganda uzavřela v květnu hranici s Kongem. USA vpouštěly cestující z Konga až po 21 dnech strávených mimo tuto zemi a od 3. listopadu budou po každém přilétajícím cestujícím požadovat prohlášení, že tam nebyl. WHO před uzavíráním hranic varovala.^{1,4,7,8,10,11,24,25} WHO hlásila vážný nedostatek financí a v říjnu zdravotnická agentura Africké unie uvedla, že nelze doložit, co se stalo s více než 700 miliony dolarů z prostředků na boj s epidemií v Kongu.^7,9,16,17

Postaven před volbu mezi uzavřením hranic a financováním reakce zvolil svět většinou to první a virus koloval ještě dlouho do roku 2027.

Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi od 9. do 20. listopadu 2026 se měl soustředit na převádění klimatických cílů do praxe.^1,2 V říjnu Světová meteorologická organizace a klimatická služba Copernicus informovaly o rychle sílícím jevu El Niño s teplotami moře v Tichém oceánu až o 3,8 stupně nad průměrem. Dne 21. října OSN varovala, že asi 50 milionů lidí může čelit většímu hladu.^{3,4,8,9,10,11} Téhož dne Program OSN pro životní prostředí vypočítal, že při současných závazcích směřuje svět k oteplení o 2,6 stupně do roku 2100 a při současných politikách o 2,8 stupně: hůře než o rok dříve, částečně proto, že USA odstoupily od Pařížské dohody.^5,6,7

Protože se summit konal uprostřed palivové krize (§ 3.1), zvítězily krátkodobé zájmy a cíle zůstaly na papíře.